VÝLET NA JIŽNÍ CÍP BALI

MARKÉTA
Feb 6, 2016
3 min read

Píše se sobota a my se budíme do ranního šrumu na ostrově. Naše plány se hned po ránu mění.

Den zahajuji během po okolí a následně pokračuji pár tempy v bazénku. Venku je krásně a poprvé je vidět až na místní sopky. Sprcha, snídaně a co dál? Rozhodujeme se co podniknout. Po chvilce pročítání průvodce a koukání do mapy se rozhodujeme projet jižní cíp ostrova.

V telefonu nám to na mapách ukazuje něco málo přes dvacet kilometrů, cesta je stanovena na hodinu a pár minut. Sedáme na skůtr a naší první zastávkou je pláž Jimbaran. V okolí nádherné pláže jsou hotelové resorty, ukryty v zeleném porostu. Je tady pohodový klid, ticho, akorát místní psi se v tomto horku haštěří. Sedáme do kavárny a čteme si o místní kultuře, jenž je opravdu odlišná ( zvláštní :-).

Přesouváme se na další místo. Po cestě za průvody autobusů s japonskými turisty vidíme reklamu na cibetkovou kávu. To přece musíme vyzkoušet, když už jsme tady! Po jednom kilometru dojíždíme k zelené oáze a milá balijská slečna se ujímá naši návštěvy. Vysvětluje nám jak cibetková káva vzniká, ukazuje nám rostliny kávy a také samotnou cibetku. Ano správně, jedná se o kávové boby, jenž zvířátko pozře za cílem lepšího trávení a následně vykálí a hurá, zrnka prošlá cibetkovými vnitřnostmi se posbírají a káva ceny drahého kamení je na světě - zajímalo by mě kdo na to přišel. Ochutnávka speciální kávy byla obohacena vzorky různých čajů lehce kořeněných. Za chvíli před námi stojí šálek s kávovu pochutinou. Ochutnáváme a po celotýdenní konzumaci balijské kávy shledáváme, že ta cibetková se dá aspoň pít. Ale náš šálek kávy to úplně není. Loučíme se s milou slečnou a jedeme dál vstříc poznání.

Dojíždíme ke chrámu ULUWATU v Pecatu, opět nás skásnou za parkování, symbolickou částkou dvě koruny a po zakoupení vstupenek dostáváme příkaz zakrýt si kolena a kolem pasu obvázat barevný šátek. Vypadáme jako z cirkusu, ale pouští nás dovnitř. Úplně nechápeme výnam těchto chrámů a míst. Rozlehlá plocha s různými schodišti, zelení a zvláštním uspořádáním. Znova a znova se s námi fotí asijští turisté. Obdivujeme hluboký sráz se šplouchající vodou pod námi. Je vedro a to ještě nezapočala sezóna. Shodly jsme se, že návštěva jednoho chrámu nám prozatím na delší dobu stačí a tak pokračujeme cestu na další vyhlášenou pláž.

Trošku se cestou motáme v bludném kruhu ( zdálo se mi, že už jsme ten krpál jednou jely, ale že třikrát?? ). Nakonec zdárně dojíždíme k Pedang - Pedang Beach. Dlouhým schodištěm s vysokými stupni rozdílné výšky ( kdo tohle dělal?) sestupujeme až k moři. Nádherná pláž plná turistů a žlutého písku uprostřed skal. Jsou tady ideální podmínky pro surfaře začátečníky. Moře teplé, avšak dost nepořádek všude kolem nás. Po celém dni, kdy taháme sebou plavky, ručníky a veškeré potřebné serepetičky se aspoň na pět minut svlažíme ve vodě. Posbíráme vlhké ručníky, přetáhneme šaty na sebe, vystoupáme schodiště a míříme domů.

Je podvečer a bolí nás zadek ze sezení na motorce. Sprchujeme vyprahlá těla a večer trávíme v naprosto perfektní restauraci La Baracca, která patří mezi top v rámci gastronomie nejen tady na Bali (dle mých chuťových buněk). Nejlepší káva co jsme doposud měly a vynikající CELLITTI SEAFOOD - seafood sauce made with prawns, squid and claims sauce. Tak tohle musíte ochutnat!

Ps.. dny tady utíkají jako voda

Pps.: život bez hodinek se nám líbí

Ppps: začínáme se tady cítit jako doma, v podnicích nás už znají a z dálky na nás vítají :-)