Den dvacátýtřetí
- MARKÉTA
- Feb 18, 2016
- 2 min read
. . . . . . . . pro rekapitulaci (pro ty, kterým se to zdá už dlouho či krátko).
Venku je stále krásně, my jsme spokojené a happy jak dva grepy (jak říká Leňa).
Trávíme dlouhé dny v práci a tak vás moc nemáme čím zásobovat, ale jistě vás zajímá naše takzvaná rutina. Ráno jedeme na devět do práce, aby jsme mohly skončit v šest a ještě si něco užít. Pokud nejdeme zrovna na cvičení, tak asi dáme někde dobré espresso, kus žvance a bazén na našem ubytování. Když jdeme na yogu, tak si vezmeme jídlo s sebou do speciálního balíčku. Papír na němž je položený palmový list, z něho udělají kornoutek, dají do něj kopeček rýže a dále vrství jednotlivými přílohami, které si vyberete a nakonec ho zabalí tak, že vypadá jako vánoční dáreček :) mají na to grif. My obvykle šaháme po všem co není smažené nebo pálivé, tudíž výběr je velmi omezen. Ikdyž vám tvrdí že to jisto jistě není spicy (potutelně se u toho usmívají), tak i přes to je! Ale oproti velké dávce chilli ve zbytku jídla je to přijatelné a pro nás docela strávitelné.
V práci se chodíme stravovat s kolegy z kanceláře pokaždé na jiné místo - zatím. Docela nám příjde že z nás stále mají strach či stud s námi komunikovat. U oběda se sporadicky pobavíme kdo co kde navštívil a co kolik stojí. Místní obědy jsou tak levné, že za osmičlennou skupinu je cena stejná jako za večeři pro nás dvě v našich oblíbených podnicích. Základní surovinou je samozřejmě rýže k tomu trocha masa, ale na to už jsme si taky zvykly. Člověk se pak necítí težce a tak nám to vyhovuje. Snažíme se doplnit ještě nějakou zeleninu třeba formou smoothie, za pár kaček po cestě domů. Ráno cestou do práce je vše zavřené, místní stánkaři a prodejci fungují až od poledeních hodin do pozdní noci, tak to řešíme večer. Během dne máme dostatečný přísun ovoce, které je tady na každém rohu.
Naši kolegové milují čokoládu, takže si je postupně kupujeme pomocí cukru a kakaa. Připadám si jako tenkrát v kempu v Americe, když děti zjistily, že po obědě dostanou Ben and Jerry's nanuk a celé rozjařené vykříkovali BEN AND JERRY'S! Stejně tak i kolegům se rozzáří oči s velkým úsměvem na tváři a s výkřikem CHOCOLATE a netrpělivě čekají až balení otevřeme! V pátek na uvolnění atmosféry plánuje přinést na vyzkoušení domácí slivovičku, uvidíme jak se budou tvářit!
V ateliéru přibyl nový student z Nizozemska, má jméno podobně něco jako Mortadela, ale přesně nevíme :D. Kolegové si nás postupně přidávají na Instagramu do přátel, už si je začínáme pamatovat podle jmen.
LAUNDRY story: máme další "vypranou" várku prádla. Nevím co s tím dělají, ale mikina skončila v koši, ale další trička s fleky jsem nechala, s takovou budeme chodit jen v černém nebo jen v plavách!. Mám velké pochyby o místních prádelnách! Podle mě jen prádlo namočí do nějakého extraktu s voňavkou, usuší a vyžehlí! Fleky jim starosti nedělají. Stále si tedy přejeme vilu s kuchyní a pračkou.
Ps.: Už jsme si zvykly, že jen co opustíme přístřeší našeho ubytování, tak jsme ušmudlané.
Pps.: Začaly jsme se učit indonésky, je to jednoduchý jazyk..
Comments