Starý časy na Bali a zmáčený oběd

Je půlka pracovního týdne. V kanceláři začíná den klasicky: dárečkem bohům s vonnou tyčinkou, která se pokape posvátnou vodou společně se všemi mravenci a ostatními věcmi na stole.

Na oběd jsme se vydali do zdejšího obchoďáku cca 5 minut cesty na skůtru. Jako jediné evropanky v komplexu, působíme rozruch a obsluha stánku se k nám při objednávání jídla rychle sbíhá, vesměs všichni, kdo jsou zrovna přítomni. V průběhu oběda se rozpršelo tak, že by jste ani psa ven nevyhnali a nás čekal před obchodním domem skůtr. Zvažovaly jsme taxík, nebo že počkáme až přestane, nakonec jsme si koupili pláštěnky a dojely v dešti do kanceláře. Jízda alá slalom mezi kapkami deště se nesla v duchu souhry našich navigačních schopností .. žádné z toho mám docela strach :D jako ze všech ostatních nebezpečných věcí na ostrově, což je skoro všechno :D :D ještě, že tady nemáme žraloky.....

Tímto bych ráda poděkovala Markét - nejlepšímu řidiči na ostrově za zaručeně bezpečné svezení - za jakýchkoliv podmínek i počasí.

Odpoledne jsme se vydali na návštěvu k panu profesorovi Werneru Gulbovi, z kanceláře z Denpsaru je to cca hodinku cesty do vysokoškolského kampusu v Kabupaten Badung směrem na Jimbaran. V odpolední špičce jsou cesty velmi ucpané, tak dojíždíme téměř za tmy. Pan profesor nás nadšeně víta a příjímá dále. Abychom nepřijeli s prázdnou, vzali jsme jednu z posledních lahví s českou slivovicí. Oproti Evropě zde alkohol není dostupný a je o poznání dražší. Dováží se pro potřebu zahraničních turistů a tak je na něm pořádná DAŇ. My jsme na oplátku dostali ochutnat víno z vlastní výroby z balijských hroznů a bylo velmi dobré.

Pan profesor Werner, učitel zeměpisu původem z Německa jezdí na Bali od 60. let. Když poprvé přiletěl na Bali, tak zde byla jen rýžová pole a lidé ve vesnici chodili a sahali na automobil ve kterém přijel. V Česku pořádal přednášky o Indonésii, na univerzitě v Jakarte zakládal v roce 1965 německý institut. Bali zažil v dobách, kdy bylo ještě panenským rájem. Bez hotelů, turistů, s autetickou kulturou se silnými tradicemi a úchvatnou přírodou. Řešíme spolu otázky zabývající se životním prostředím a ekologií, napsal na toto téma mnoho esejí. Také nám vykládá o svém světoběžnickém životě. Narodil se v Ratiboři, několik let žil v Opavě, kde učil na Mendelově Gymnáziu, na které moc hezky a rád vzpomíná. Sem na Bali se přestěhoval téměř před deseti lety a po téměř 50ti letech strávených v Indonesii se vrací zpět do Evropy. Již nemůže snést stoupající dopravní chaos a narustající nepořádek na ostrově. Po dvou hodinách anglicko - německo - českého povídání se loučíme, nasedáme na skůtr a pan profesor se s námi loučí se slovy, že se těší na panáčka pravé české slivovice.

Ps.: Slunce v duši a šíp v kuši.

Pps.: Kancelář dnes sdílíme s vážkou a motýlem...

Ppps.: DĚKUJEME panu profesorovi za přijetí, pohoštění a hezký večer.