Proč nemá víkend více dnů...???

MARLEN
Mar 22, 2016
3 min read

Čas tady utíká snad o něco rychleji než doma v Evropě, to není ani možné, další báječný víkend je za námi.

Ponořily jsme se do práce tak, že týden sletěl jako voda a před námi je víkend plný plánů. Na konci pracovního týdne opouštíme práci v šest jako obvykle a po večeři a kafíčku se vydáváme na smluvenou schůzku do naši oblíbené Susherie. Zapíjíme týden vynikajícím jahodovým mojitem. Sobotní plán je masáž na kterou se moc těšíme a hlavně moře! Po ranní snídani za zvuku sbíječek a vrtaček opouštíme pokojík a jedeme do Gita spa na masáž. Po masáži pořádně promasírované a naolejované se jdeme vyřádit do mořských vln. Na dlouhatánské pláži odhazujeme svršky a 20 metrů se brodíme do větší hloubky ať si užijeme sílu místního oceánu. Z vody koukáme směrem na letiště a vyhlížíme očekávanou návštěvu, která je z Valašska Peťka a Dalibor. Vezou nám v útrobách svých zavazadel novou dodávku chutného všeléku: slivovice v množství o něco málo větším než je přípustné ( pašeráci :)). Odpoledne trávíme s naší slovenskou kamarádkou a průvodkyní Mimi v jejich Dream vile. Užíváme si pohodové chvíle volna s milou společností u bazénu a celé jsme jim to tam prošmejdili. Vila je to kouzelná i když se na ní podepsal zub času. Holky se o ní pečlivě starají. Proudí tady pozitivní energie a všudypřítomná pohoda. Na večeři vyrážíme do věhlasného Warungu Ani a zkoušíme zeleninovou pochoutku Gado Gado a Sate Ayam s vynikající burákovou omáčkou. Šťastné a nacpané k prasknutí odjíždíme odpočívat domů, jelikož máme na neděli spoustu plánů.

Víkend je jedinečná příležitost stihnout otevírací dobu prádelen a tak v sobotu naložíme motorku v místním stylu (všude nám všechno překypuje) a jedeme vyzkoušet prádelnu v turistickém centru Seminyaku. Za stejné služby platíme 5ti násobnou cenu se stejným nebo poměrně horším výsledkem než v běžné levné prádelně. Zde už nikdy více!

Neděli trávíme na jihu na poloostrově Bukit, začínáme návštěvou našeho známého pana profesora Wernera a jeho chotě. Odjíždí na dovolenou, tak se jim týden budeme starat o dům. Přivezli jsme zákusek Terang Bulang ( palačinka z rýžové mouky s libovolnou náplní, my máme nejraději kombinaci banán/čokoláda) u kávy dostáváme instrukce, loučíme se a pokračujeme dále na jih. Po cestě zastavujeme u pěkného warungu, už máme hodně velký hlad, tak objednáváme vše co mají na lístku. Poprvé si všímáme solničky a pepřenky, jídlo je servírováno v keramickém nádobí, tipujeme že majitel bude evropan. Daly jsme si vynikající dýňovou polévku, zeleninová jídla a taky kousek masa. S lehkým zpožděním (zde normální) dojíždíme za českou návštěvou na pláž Bali Cliff. Parkujeme motorku a bereme pouze nezbytné věci, neboť nás čeká 300 schodů k pláži a zpět k motorce. Sestupujeme dolů a překvapují nás všudypřítomné miloučké opičky, které točíme a fotíme. Na pláži se z miloučkých zvířátek stávají obávaní zloději brýlí, jídla a všeho co se jim líbí. Tak bacha na ně! Shledáváme se s kamarády, během čachtání se v průzračné vodě si povídáme o novinkách doma a našich zážitcích na Bali. Zpět se škrábeme po útesu do schodů každý jiné výšky, zde naprosto normální, jsme rády i za ně. Upocení a zadýchaní se těšíme na vrchol na osvěžující kokosový ořech. Na vrcholu nás čeká šok! Vyrabovaná motorka! No toto! Tady na Bali? Pohozená taška a vytahané náplně do repelentů vše pečlivě vybalené a okousané, chipsy zmizly, koláčky taky i drobné z motorky. Je jasné kdo to byl. Rozpustilé opice poskakují po autech, po střechách i po motorkách a rozhlíží se kde by mohly co uzmout. Bez dárků a bez svačiny si jedeme vyzvednout vzácný balíček z domova a jedeme si pro klíče od našeho nového domu. Večer padáme únavou a nechápeme jak ten čas rychle letí.